Olšava

Ve dnech 15. až 19. srpna se Olšava zhostila svého dalšího úspěšného zahraničního zájezdu. Tentokrát to byl jenom kratší pobyt, v makedonském městě Ohrid. Zde se po celé léto pořádají kulturní a hudební festivaly s účinkujícími místními i ze zahraničí. Náš odjezd byl ve znamení smutku, neboť jsme se v den odjezdu naposledy rozloučili s bývalým dlouholetým basistou Olšavy Drahoslavem Horňákem.

Město Ohrid leží u Ohridského jezera a patří k hojně navštěvovaným letoviskům především v letní turistické sezóně. Snad právě proto se organizátoři festivalu snaží zajistit pro hosty kromě odpočinku u vody také večerní kulturní programy. Spolu s námi se festivalu účastnili 2 polské skupiny, Litevci, Estonci, Rumuni, Turci, Izraelci. Všichni jsme byli ubytováni ve stejném hotelu v okrajové části Ohridu zvané Peštany, jediní Izraelci bydleli jinde a pod přísnou ochranou.

Hned 1. den dopoledne jsme vyjeli do Ohridu na prohlídku. Prošli jsme po krásném nábřeží jezera plné květin, vyfotili se u monumentálních soch sv. Cyrila a Metoděje a sv. Nauma – Metodějova žáka. Ohrid je starobylé město se spoustou památek, vrcholem prohlídky byly pozůstatky antického divadla, kde jsme si zazpívali, a výstup na pevnost. Po večeři jsem se oblékli do krojů a přejeli do města. Přes jeho starou část jsme průvodem všech souborů prošli až k místu vystoupení. Vítanou součástí festivalů je družba se soubory, takže po návratu se sedělo v hale, zpívalo, někteří navazovali družbu s Rumuny a učili je naše tance.

Druhý festivalový den byl ve znamení společného výletu všech souborů lodí po ohridském jezeře. Večerní program byl kombinovaný, prezident festivalu Zoran nabídl možnost vystoupení na stejném pódiu jako včera a společnou „music party“ se soubory v hotelové hale, kam Zoran slíbil později přijet. Vytáhl se cimbál, hrálo a zpívalo se všechno možné, tančilo se, myslím, že jsme si ten večer všichni maximálně užili až do pozdních hodin. Pomalu jsme se rozcházeli tradičním koledováním po všech pokojích…

V neděli jsme měli čas na procházku po městě a relax u vody. Po večeři jsme zamířili na závěrečnou party všech zúčastněných souborů. Nachystali jsme si prozíravě dárkové balíčky pro soubory i festival a shromáždili se v dolním hotelu ve velkém sálu. Prezident festivalu Zoran a jeho asistentka předali vedoucím souborů upomínkové dary, stejně tak udělali soubory mezi sebou a nakonec všichni skončili na parketě na společné diskotéce.

Čas se nachýlil, přiblížil se čas odjezdu. Diskotéka už také pomalu končila a my se vrátili do pokojů dobalit svoje zavazadla a připravit se na cestu. U autobusu se s námi loučili Poláci, hráli a zpívali, tak se loučení trochu protáhlo. Místo plánované 1 hodiny po půlnoci jsme vyjeli s půlhodinovým zpožděním, ale naši řidiči cestu zpátky skvěle zvládli.

Kolem 11. hodiny večerní jsme dorazili ke kulturáku, vybalili společné věci a cimbál, abychom se rozjeli do svých domovů a odpískali tak další olšavský zahraniční zájezd.